První pomoc 2. část
Akutní infarkt myokardu
Akutní infarkt myokardu je stav, vznikající na základě naprosté obstrukce, nebo-li ucpání některé z koronárních cév uvnitř srdce, nebo jejich kritickým zúžením. Stav je závažným, neboť ve chvíli sníženého průtoku krve těmito cévami dochází k ischémii, tedy nedokrevnosti části srdce, která je na postižené koronární cévě závislá. Ischémie však s sebou přináší další skrytá rizika.
Nejčastěji se jedná o rizika vzniku zhoubných poruch srdeční činnosti (arytmie), které tak mohou bezprostředně ohrozit život postiženého. K těmto arytmiím nejčastěji dochází v prvních 30 minutách od vzniku akutního infarktu myokardu a vznikají tak na základě právě probíhající ischémie. Akutní infarkt myokardu tak vyžaduje neodkladnou první pomoc a připravenost zachránce na možné mnohdy smrtící komplikace.
Příznaky akutního infarktu myokardu
Nejčastěji se tento stav projeví náhle vzniklou prudkou bolestí za hrudní kostí, případně tlakového nebo svíravého rázu, šířící se do levé horní končetiny a levé části krku. Dalšími příznaky jsou spocenost a nevolnost, případně i dušnost – pocit nemožnosti dýchat. Jsou však případy, kdy akutní infarkt myokardu probíhá skrytě, bez jakýchkoliv výše popsaných příznaků.
Nejčastěji se tento typ příhody projeví náhlým kolapsovým stavem.
Pozor: Proto musí být každý postižený, který náhle zkolaboval bezprostředně vyšetřen Záchrannou službou, která v těchto uvedených případech provede kontrolní monitoring EKG křivky, která může prokázat probíhající bezpříznakový – takzvaný „němý infarkt“.
První pomoc
Postiženého s důvodným podezřením na akutní infarkt myokardu uložíme do polohy v polosedě, zakážeme mu jakýkoliv pohyb nebo námahu (zhoršil by jeho stav), a je-li při plném vědomí se zachovanými polykacími reflexy v ústech, podáme mu okamžitě asi 250 – 500 mg (1/2 – 1 tabletu) Acylpyrinu nebo 2 tablety Anopyrinu (100 mg v jedné tabletě), kterou rozkouše a nechá rozpustit v ústech.
Pokud je postižený kardiak a léčí se s trvalým srdečním onemocněním – to znamená anginou pectoris a na tuto chorobu užívá léky, podáme mu je. Nejčastěji se jedná o léky rozšiřující koronární cévy – například Nitroglycerin nebo Isoket sprej. V takovém případě mu podáme okamžitě 1 dávku z kteréhokoliv z těchto dvou léků. Stále ho kontrolujeme, sledujeme puls na krční tepně, především pak jeho hmatnost a rychlost. Neprodleně zavoláme Záchrannou službu a do jejich příjezdu trvale kontrolujeme postiženého a neopouštíme ho. Vždy si pro jistotu přichystáme pomůcky pro resuscitaci tak, abychom se v případě potřeby nezdržovali. Tyto pomůcky musí být vždy po ruce na místě příhody u postiženého.
Pokud dojde k vzniku „náhlé smrti“ (sudden cardiac arrest – SCA), projevující se okamžitou zástavou životních funkcí na základě srdeční ischémie, pak okamžitě a bez zbytečného zdržování zahajujeme resuscitaci úderem do středu hrudníku, přibližně do místa mezi oběma prsními bradavkami a to sevřenou pěstí z výšky asi 30 cm a to tak, jako kdybychom „bouchli pěstí do stolu“. Následně provádíme stlačení hrudní kosti střídané s umělým dýcháním tak, jak bylo popsáno v kapitole o zástavě srdeční činnosti. V této resuscitaci pokračujeme do doby příjezdu Záchranné služby.
Cévní mozková příhoda
Cévní mozková příhoda je stav, vznikající na základě naprosté obstrukce, nebo-li ucpání (ischémie) některé z mozkových cév uvnitř mozku nebo jejím prasknutím (hemoragie) vlivem vysokého krevního tlaku. Stav je závažným, neboť ve chvíli sníženého průtoku krve těmito cévami dochází k ischémii, tedy nedokrevnosti části mozku, která je na postižené cévě závislá.
Mozková příhoda však přináší další skrytá rizika. Nejčastěji se jedná o rizika vzniku zhoubných poruch srdeční činnosti (arytmie), které tak mohou bezprostředně ohrozit život postiženého. Cévní mozkové příhody tak vyžadují hlavně včasnou diagnostiku a co nejkratší časový úsek, v němž by se měl postižený dostat do nemocnice. Jako nejvhodnější časový interval je do 3 hodin od prvních příznaků. V těchto případech je vysoká šance na záchranu života postiženého a na jeho vyléčení. Tento akutní stav tak vyžaduje neodkladnou první pomoc a připravenost zachránce na možné komplikace.
Příznaky cévní mozkové příhody
Vzniklé na základě ischémií a nejčastěji se tento stav projevuje náhle vzniklým brněním v končetině (ruka a noha), nebo jen na ruce, případně brněním v prstech. Takovéto drobné příznaky označujeme jako TIA – transitorní ischemická ataka, nebo-li jakási „malá mozková příhoda“. Nebo naopak se můžeme setkat s příznaky kompletní mozkové příhody, kdy postižený vykazuje kompletní příznaky pro proběhlou mozkovou příhodu: ztuhnutí a necitlivost na jedné polovině těla (ruka a noha), pokleslý ústní koutek na postižené polovině strany těla, při vypláznutí jazyka je viditelné jeho vychýlení k jedné straně, apod. Jsou však typy mozkových příhod vzniklých na podkladě krvácení uvnitř mozku.
Tyto typy příhod se označují jako hemoragické mozkové příhody, neboť jsou vzniklé vlivem prasknutí některé z mozkových cév. Jejich příznaky jsou obdobné jako je tomu u ischemických mozkových příhod vzniklých vlivem ucpání některé z mozkových cév, ovšem zde v popředí jsou pozorovatelné příznaky především: náhle vzniklá krutá až nesnesitelná bolest hlavy – často vzniklá po námaze, dále rychle narůstající nevolnost a porucha vědomí (zmatenost až obluzenost, případně až ztráta vědomí – bezvědomí).
První pomoc
Pokud je postižený při vědomí a máme důvodné podezření na ischemickou mozkovou příhodu, uložíme postiženého vleže naznak, kontrolujeme stav jeho vědomí a dýchání. Máme-li však podezření, že se u postiženého jedná o mozkovou příhodu vzniklou na základě hemoragie, tudíž hemoragickou mozkovou příhodu, pak postiženého uložíme vleže naznak s vyvýšením hlavy tak. Poté ihned voláme Záchrannou službu a do jejího příjezdu kontrolujeme stav postiženého.Vždy jsme připraveni na hrozící komplikace a máme připraveny pomůcky pro zahájení časné resuscitace.
Náhlá příhoda břišní
Na vzniku náhlé příhody břišní se však podílejí i další příčiny, jako je například perforace – protržení některých z orgánů vlivem chorobných změn, například žaludeční nebo dvanácterníkové vředy, apod. Nicméně jako náhlou příhodu břišní označujeme stav, vzniklý z neúrazových příčin, rychle se zhoršující. Bez včasné první pomoci a vyšetření postiženého může příhoda vyústit v závažné zdravotní komplikace a později v smrt postiženého na přidružené komplikace.
Příznaky náhlé příhody břišní
Postižený si může stěžovat na silné kolikovité (to znamená postupně narůstající intenzity až do dosažení vrcholu a následně klesající intenzitou až zcela vymizí) bolesti břicha. Jindy si postižený stěžuje na prudké a bodavé bolesti v břiše se šířením bolesti do různých částí břicha, u postiženého je přítomna nevolnost a může i zvracet (někdy zvrací krev nebo tekutiny v barvě kávové sedliny). Obecně je však při náhlé příhodě břišní břicho postiženého na pohmat výrazně citlivé, tuhé a neprohmatné. Nedochází k odchodu větrů a stolice.
První pomoc
Postiženého uložíme do polohy vleže na boku s pokrčenými dolními končetinami v kolenou, nařídíme mu přísný klid a zakážeme jakýkoliv pohyb. Postiženému nikdy nepodáváme pití ani jídlo. Vždy jen trvale kontrolujeme stav postiženého – zvláště stav vědomí. Pokud postižený zvrací, dbáme na to, aby nevdechl zvratky, a co nejdříve přivoláme záchrannou službu. Pokud je třeba poskytujeme další nezbytnou první pomoc do jejich příjezdu.
Astmatický záchvat
Při tomto typu záchvatu tak dochází k prudkému akutnímu zúžení průsvitu průdušek vlivem bronchospazmu – nebo-li jakési „křeči a stažení průdušek“, což se projeví výraznou výdechovou dušností. Tato příhoda vyžaduje okamžitou pomoc a rozhodné jednání zachránce, neboť trvající dušnost může způsobit takzvanou hypoxii, což je snížení okysličení orgánů, a tím i poškození krevního oběhu. Hrozí zde v tomto případě skutečně reálné riziko, že vlivem astmatického záchvatu může dojít k riziku zástavy srdeční činnosti nebo jeho kolapsu.
Příznaky astmatického záchvatu
Mezi hlavní příznaky bronchospazmu patří „pískání“ slyšitelné při výdechu postiženého, dále je u postiženého viditelné zapojení břišních svalů během dýchání, také lze u postiženého zpozorovat, že nosní křídla (nosní dírky) se postiženému při nádechu stahují k sobě, a může být viditelné nafialovělé zbarvení dásní a rtů (cyanóza).
První pomoc
Nejprve postiženého uložíme do polohy vpolosedě s pevně opřenými zády a zakážeme mu jakýkoliv pohyb nebo námahu, která by vše zhoršovala, poté vysvětlíme postiženému, aby dýchal klidně a pomalu (můžeme případně otevřít okno, aby měl přísun čerstvého vzduchu) – ale dbáme na to, aby neprochladl. Užívá-li postižený léky na astma a má-li je předepsané lékařem, podáme mu tyto léky ve stanovené dávce. K tomuto účelu se nejvíce předepisují léky, které okamžitě odstraňují dušnost a bronchospazmus, a to v inhalátoru (například léky: Salbutamol, Salamol, Ventolin, Berodual, Brycanyl, Berotec, apod.).
Není-li dávka jasná nebo máme-li jakékoliv pochybnosti o výši lékařem předepsané dávky, můžeme postiženému podat úvodní dávku ve výši 1 dávky (1 stisk inhalátoru), kteréhokoliv z těchto jmenovaných léků a vyčkat na účinek. Pokud se obtíže neodstraní do 10 minut v klidu s přísunem čerstvého vzduchu nebo do 5 minut od podání některého z těchto jmenovaných léků, přivoláme Záchrannou službu a do jejího příjezdu sledujeme postiženého a kontrolujeme jeho životní funkce. Při jejich poruše poskytujeme odpovídající první pomoc.
Plicní embolie
Stav je nadmíru závažným a může dojít i k selhání srdeční činnosti vlivem přetížení, pokud plicní embolizace byla masivní (způsobena velkým vmetkem krevní sraženiny). Nejčastěji se na vzniku plicní embolie podílí řada příčin. Na jedné straně zde hraje velkou roli krevní srážlivost, mnohdy zvýšená vlivem například dlouhodobě podávaných léků (např. antikoncepční prostředky – především hormonální preparáty, steroidní prostředky a řada dalších), na straně druhé zde hraje roli i životospráva a řada dalších faktorů.
Příznaky plicní embolie
Mezi hlavní příznaky patří náhle vzniklá silná nádechová i výdechová dušnost – pocit nemožnosti se nadechnout a vydechnout, postižený může pociťovat při dýchání bolest na hrudníku, na krku se mu mohou objevit zvýrazněné nebo vystouplé žíly, které jsou postřehnutelné i pouhým okem zachránce. Puls postiženého se zrychluje, může být doprovázen kašlem, který muže obsahovat i krevní sraženinu (nepatrné množství krve).
Postižený si však může stěžovat, že před několika dny měl tlak anebo bolesti v lýtcích na dolních končetinách. Jsou však případy, kdy se jedná o masivní plicní embolii, která se projevuje zcela jinak. Jejím projevem je především to, že dojde k okamžitému zhroucení postiženého k zemi, následované lapavými dechy („gasping“) a nafialovělým zbarvením dásní a rtů (cyanóza) – tedy okamžitá zástava srdeční činnosti.
První pomoc
Postiženého, je-li při vědomí uložíme do polohy vpolosedě, zakážeme mu jakýkoliv pohyb a námahu, je-li v bezvědomí, uložíme ho do stabilizované polohy (viz obr.), okamžitě přivoláme Záchrannou službu a do jejího příjezdu sledujeme postiženého, v žádném případě však neodcházíme pryč ani ho neopouštíme. Pamatujme, že kdykoliv může dojít ke zhoršení jeho stavu a bude nezbytné poskytovat další úkony první pomoci a případně i resuscitaci.
Vazovagální kolapsový stav
Tento stav vede k náhlému bezvědomí (ztrátě vědomí) a následnému kolapsu (zhroucení postiženého) k zemi. Tento stav vzniká nejčastěji následkem sníženého prokrvení mozku vlivem přesunu krve do nižších partií těla (nohy, ruce) a jeho projev vyžaduje nástup okamžité první pomoci.
Příznaky vazovagálního kolapsového stavu
Příznaky nejčastěji nastupují v tomto pořadí: postiženému se objevilo zatmění před očima, hučení nebo pískání v uších, točení hlavy s pocitem na „omdlení“, objevil se i pocit slabosti v nohou, dále pak silné opocení po celém těle studeným potem a pocit na zvracení. Poté už povětšinou postižený ztrácí vědomí a kolabuje k zemi.
První pomoc
Jsme-li svědky tohoto stavu a postižený udává, že je mu na omdlení, pak neváháme a uložíme ho do polohy vleže naznak a provedeme zdvižení dolních končetin o 30 stupňů výšeji (viz obr.).
Pokud už postižený zkolaboval, provedeme zdvižení dolních končetin také a vyčkáme, dokud nedojde k návratu vědomí. Jestliže se postižený neprobírá ani po těchto provedených úkonech, zavoláme Záchrannou službu a postiženého uložíme do stabilizované polohy a stále do příjezdu výjezdové skupiny Záchranné služby provádíme kontrolu životních funkcí, tzn. že kontrolujeme puls a dýchání. Při jejich poruše zahájíme potřebné úkony první pomoci.
Hypoglykémický stav
Hypoglykémický stav je vysoce akutní stav, vyžadující neodkladnou první pomoc a lze se s ním setkat povětšinou u lidí, dlouhodobě se léčící s diabetem, zvláště, pokud ke své léčbě užívají insulin. U těchto lidí může vlivem léčby insulinem dojít k snížení hladiny cukru (glukózy) v těle natolik, že dojde ke vzniku nízké hladiny, která může postiženého ohrozit na jeho životě.
Jsou však případy, kdy může dojít k nízké hladině cukru v organismu i u lidí, neléčících se s diagnózou diabetu – tedy lidově řečeno cukrovky. V takových případech se jedná především pak o lidi, kteří dlouhodobě lační a nemají zajištěný pravidelný přísun potravy. I u takovýchto lidí může dojít k poklesu hladiny cukru a vyvolání stavu hypoglykémie.
Příznaky hypoglykémického stavu
Nejčastěji se objevuje pocit hladu, bledost, také je pozorovatelný třes rukou, pocení a nervozita, celková slabost, tuhnutí kolem úst, opilecké chování a neostré vidění. Ve velmi závažných případech dochází ke ztrátě vědomí a křečím. Ale ne vždy se při hypoglykémickém stavu nutně projeví všechny vyjmenované příznaky.
První pomoc
Pokud máte podezření na hypoglykémický stav, pak je nejlépe okamžitě postiženému (pokud je při vědomí) podat například 2 kostky cukru pod jazyk nebo tyto kostky rozmíchat ve 200 ml vody a takto silně oslazený nápoj postiženému nechat vypít, stále sledujeme životní funkce a stav dýchání. Pokud se takto stav nezlepší, přivoláme Záchrannou službu a vyčkáme u postiženého, dokud nedorazí výjezdová skupina.
Epileptický záchvat
Příznaky epileptického záchvatu
Postižený se zhroutí k zemi a krátce na to nastoupí spínavé (tonické ) křeče na rukou a nohou, často následuje nafialovělé zbarvení rtů a dásní (cyanóza), poté nastupují spínavé-škubavé (tonicko-klonické) křeče po celém těle. Postižený je v bezvědomí, oči jsou stočeny vzhůru směrem k čelu, zuby jsou zaťaté.
První pomoc
Postiženého obložíme měkkými přikrývkami a polštáři (nebo oblečením) tak, aby se neporanil během probíhajícího záchvatu. Trvá-li záchvat déle než je obvyklé a má-li postižený od svého lékaře předepsané léky pro případ záchvatu, například Diazepam pro rektální podání, pak mu jej aplikujeme v předepsané dávce.
Pokud si nejsme jisti stanovenou dávkou, nebo tato dávka není stanovena, můžeme aplikovat u dospělého (osoba nad 15 let) 10 mg (tj.1 tubu po 10 miligramech) do rektálního vchodu. U dětí od 1 do 10 let můžeme aplikovat jen polovinu této dávky, tzn. 5 mg do rektálního vchodu, stále postiženého kontrolujeme, především pak jeho životní funkce. Při jejich poruše provádíme nezbytná opatření.
Pokud záchvat neustává a trvá více jak 5 minut, přivoláme Záchrannou službu a do jejího příjezdu setrváme u postiženého.
Febrilní křeče u dětí
Febrilní křeče u malých dětí – přibližně do 5 let věku jsou vysoce akutní stavy, vyžadující neodkladnou první pomoc a zásah. Jedná se o stav, při němž vlivem vysoké tělesné teploty nebo horečky může dojít zcela nečekaně ke vzniku křečí spojených s bezvědomím. Je to způsobeno reakcí organismu na vysokou teplotu, které je dítě vystaveno. Tyto stavy jsou velice záludné a nebezpečné. Často přicházejí zcela nečekaně a bez jakéhokoliv předchozího varování.
Příznaky febrilních křečí u dětí
Zvýšená teplota, náhlá ztráta vědomí kombinovaná s nekontrolovanými svalovými záškuby horních a dolních končetin.
První pomoc
Pokud má dítě teplotu, snažíme se ho pozvolna ochlazovat, ale ne příliš, případně mu můžeme podat např. Paralen (Panadol Baby) v čípcích, a to například 125 mg rektálně a dbát na to, aby teplota dále nestoupala a zároveň s tím kontrolujeme jeho dýchání a srdeční činnost.
Pokud už dítě někdy předtím mělo podobné problémy v minulosti, pak je vhodné mu podat preventivně při teplotách například 2 až 5 mg Diazepamu, a to rektálně (Diazepam pro rektální podání) + společně s rektálně podaným Paralenem (Panadol baby) – ale tuto léčbu musí navrhnout sám jeho ošetřující lékař. Pokud jsme provedli všechna popsaná opatření přivoláme Pohotovostní lékařskou službu a do jejího příjezdu sledujeme stav dítěte.
Akutní laryngitida
Akutní laryngitida, nebo-li v překladu prudký bakteriální zánět hrtanu (hlasivek) je vysoce nebezpečný akutní stav mnohdy natolik závažný, že v konečném důsledku může zapříčinit i smrt postiženého. Tento stav se povětšinou týká dětí ve věku od 1 - 3 let věku, kde může napáchat skutečně velké škody na zdraví a dokonce ohrozit i jejich samotný život.
Příznaky akutní laryngitidy
Mezi hlavními příznaky se objevuje nemožnost dýchat a vydechnout, dítě má nafialovělé dásně a rty (cyanóza), je slyšitelný dráždivý „štěkavý“ kašel, dítě má horečku kolem 38 stupňů.
První pomoc
Musí být cílená a rychlá (jde o život dítěte), dítě okamžitě zabalte do přikrývky, široce otevřete okno a pusťte na dítě chladný vzduch i za cenu toho, že lehce prochladne. Důležité je, aby dítě vdechovalo studený vzduch, který působí ke snížení otoku v hrdle, neprodleně pak zavoláme Záchrannou službu a do příjezdu výjezdové skupiny poskytujeme dítěti první pomoc. Pokud dojde k zástavě dýchání okamžitě zahajujeme umělé dýchání, dojde-li k selhání životních funkcí zahajujeme resuscitaci.
Hyperventilační tetanie
Příznaky hyperventilační tetanie
Postižený pobledlý a nemůže se nadechnout ani vydechnout a navíc je kolem úst viditelný křečový stah – to samé je i na předloktí.
První pomoc
Postiženého vždy slovně uklidníme, poté se ho snažíme uložit do polohy vpolosedě, následně vyzveme postiženého, aby dýchal do papírového sáčku, který si přiloží ke svým ústům (tím dojde ke zvýšení hladiny CO2 v organismu), pokud se stav nezlepší ani po několika málo minutách – nebo se dokonce zhoršuje, pak neprodleně přivoláme Záchrannou službu a do jejího příjezdu poskytujeme nezbytnou pomoc, pokud dojde k poruchám dýchání zahajujeme umělé dýchání, dojde-li k poruchám srdeční činnosti okamžitě zahajujeme resuscitaci.
Vyproštění zraněného z havarovaného vozu
Jak se tento úkon provádí?
Postižený se lehce předkloní směrem k volantu nebo palubní desce, my přitom stojíme venku mimo vozidlo, těsně vedle jeho sedačky. Protáhneme svoje obě ruce za zády postiženého a podsuneme tyto ruce pod jeho podpáží (viz obr.). Levou ruku postiženému ohneme v lokti tak, aby dlaň byla stočena směrem k břichu postiženého. Tuto ruku uchopíme svými oběma rukama protaženými pod podpažím postiženého a pevně ruku postiženého uchopíme. Poté už jen vytahujeme z vozidla ven.
Pozor: U postižených, kteří byli zraněni při dopravní nehodě postupujeme vždy obezřetně a opatrně při jejich vyprošťování – je to proto, že musíme předpokládat poranění páteře. Proto při vyprošťování postupujte vždy opatrně a na pomoc si pokud možno vezměte více pomocníků.
