Straka obecná
Popis: Délka 45 cm, rozpětí křídel 60 cm. Má třpytivě černé a bílé peří a typický dlouhý stupňovitý ocas.
Prostředí: Hnízdí v otevřené kulturní krajině s křovinami a stromy. Je stálá.
Potrava: Straka hledá hmyz na zemi, nebo v křovinách, loví polní myši, ptáky a vybírá ptačí hnízda, sbírá i zvířata přejetá na silnici. V zimě navštěvuje i smetiště a živí se bobulemi a obilními zrny.
Hnízdění: Párek strak žije v trvalém manželství. Hnízdí 1x ročně (IV-V). Už v březnu začínají společně stavět kulovité hnízdo z klacíků, vystlané stébly a chlupy na stromech nebo v křoví.
Poznámka: Straka vydává hlasité skřeky nebo polohlasité štěbetání. Ochočené straky jsou přítulné, ale kradou třpytící se předměty (šperky, klíče, brýle).
Sýček obecný
Popis: Velký jako kos s nápadně krátkým ocasem. V rozpětí má kolem 50 cm a váží 140 g.
Rozšíření: Je rozšířen v části severní Afriky, v téměř celé Evropě a ve velké části Asie.
Prostředí: Obývá hospodářská stavení, vesnické zahrady, parky, hřbitovy, aleje a drobné lesíky.
Potrava: Živí se drobnými hlodavci, hmyzem, žížalami i ptáky.
Hnízdění: K hnízdění si vyhledává různé dutiny a to nejen ve stromech, ale i ve zdech, skále, nebo i větší budku.
Poznámka: Často je aktivní i ve dne.
Sova pálená
Popis: Naše snad nejhezčí sova, velká asi jako holub. Můžeme ji snadno poznat podle bílého srdce jež jí vyplňuje celý obličej. Spodní strana těla je krémová, posetá tmavými skvrnami, kdežto hřbet je šedohnědě pálený a jakoby postříkaný jemnými perlovými kapičkami.
Rozšíření: Sova pálená je rozšířena téměř po celém světě. Žije v Evropě, ve velké části Asie, v Austrálii i v Americe a Indonésii.
Prostředí: K hnízdění využívá lidských staveb (stodoly, věže kostelů, apod.).
Potrava: Její jídelníček tvoří převážně myši, za den spotřebuje k nasycení 3 až 4 kusy.
Hnízdění: Hnízdo si nestaví, vejce klade do výklenků za trámy a v koutech půd.
Výr velký
Popis: Naše největší sova. Váží 2 až 3 kg a v rozpětí křídel měří 170 cm. Má velké oranžové oči a péřová ouška. V zajetí se dožívá vysokého věku a je schopen každý rok vyvést mladé.
Rozšíření: Je rozšířen v celé Evropě, v severní Africe, střední Asii a na dálném východě.
Potrava: Výr loví za soumraku hlavně krysy, ježky, vrány, zajíce, lišky, kuny, dokonce i jestřáby nebo tetřevy.
Orel skalní
Popis: Velký pták s rozpětím křídel 195 – 220 cm, hnědý s tmavým ocasem, na temeni a týlu hlavy má zlatožlutá pera, běhák je opeřen až k prstům. Mladí ptáci mají bílý ocas s černou páskou na konci a velkou bílou skvrnu na spodní straně křídel.
Prostředí: Hnízdí vysoko v horách (např. v Alpách a v Karpatech), mimo hnízdění se vyskytuje i v zalesněných
rovinách. Stálý i stěhovavý.
Potrava: Loví středně velké ptáky a savce (svišti). V nouzi loví i kůzlata, jehňata a kamzíky.
Hnízdění: Hnízdo staví v době hnízdění (III-IV) na skalnatých výběžcích. Oba rodiče sedí na 2 špinavě bílých šedohnědě skvrnitých vejcích 40-45 dnů, krmí 80 dnů. Pohlavně dospívá v 5.-6. roce.
Poznámka: Hlas drsné „híe“ a štěkavé „kje“. V Rusku se používá k lovu vlků. Tam kde hnízdí se zpravidla jiní orli nevyskytují.
Poštolka obecná
Popis: Běžný dravec. Váží 125-303g. Rozpětí křídel okolo 75 cm.
Rozšíření: Rozšířena v Evropě, Asii a Africe.
Prostředí: Vyskytuje se všude tam, kde jsou louky na kterých loví, v nížinách a pahorkatinách.
Potrava: Loví převážně hraboše, které vyhlíží za třepotavého letu na jednom místě.
Hnízdění: Hnízdí vysoko na stromech, na skalách, zříceninách hradů, věžích a často i ve městech.
Káně lesní
Popis: Nejhojnější z našich větších dravců. Celkové zbarvení je hnědé a má mnoho variací. Zobák a drápy jsou černé, oční duhovka hnědá, nohy žluté.
Rozšíření: Káně je rozšířeno v Evropě, v Asii a v zimě se vyskytuje až v rovníkové a jižní Africe.
Prostředí: Hnízdí v lesích, odkud má blízko na pole či louky, kde získává potravu.
Potrava: Loví hlavně v otevřeném terénu především hraboše a myši. Kořist vyhlíží z vyvýšeného místa nebo za pomalého letu a kroužení.
Hnízdění: Hnízdo je obvykle na vyšším stromě z větví a vystýlá si je listím, mechem, chlupy apod.
Poznámka: Často se ozývá hlasitým táhlým voláním.
Jestřáb lesní
Popis: Velký jako káně. Rozpětí křídel 100-120 cm, váží 0,75 kg a měří 55 cm. Na břiše má příčné černé proužky.
Rozšíření: Stálý pták vyskytující se v Evropě, Severní Americe, v severní a střední Asii i v Africe.
Prostředí: Žije v rozsáhlých lesích. Hnízdo si staví vysoko v korunách stromů.
Potrava: Živí se i většími ptáky a středně velkými obratlovci. Loví v letu nebo uchvacuje kořist na zemi.
Sokol stěhovavý
Popis: Dravec střední velikosti, menší než káně, s dlouhými špičatými křídly.
Prostředí: Žije v otevřené krajině v nížinách i vyšších polohách, kde nechybí skály.
Potrava: Loví ptáky, převážně za letu.
Hnízdění: Hnízdo si staví ve výklencích na strmých skalních stěnách.
Kachna divoká
Popis: Naše nejznámější a nejhojnější kachna. Kačer je větší než kachna a je pestře zbarvený. Má zelenou hlavu oddělenou bílým proužkem na krku. Jeho váha je kolem 900 až 1400 g. Kachna je hnědě zbarvena a váží 0,8 až 1,2 kg.
Rozšíření: Kachna je rozšířena v celé Evropě a Asii a téměř v celé Severní Americe.
Potrava: Živí se rostlinami, plži, červy, pulci a žábami. Potravu hledají na hladině, nebo pod vodou. Pro potravu se však nepotápějí, ale nanejvýš potopí hlavu pod hladinu a zadek zvedne kolmo vzhůru. Tomu se říká že "panáčkuje". Potravu hledají také na pobřeží a v noci často zaletují daleko do polí, kde se živí zeleným osením, nebo zralým obilím.
Bažant obecný
Popis: Pták velikosti kohouta, samec je dlouhý 90 cm, samice 50 cm. Samec má lesklé rezavě hnědě opeření, dlouhý špičatý ocas a tmavě zelenou hlavu s červenými kožními lalůčky. Některé rasy bažanta mají na krku bílý krční kroužek. Samice je hnědá s tmavě skvrnitým hřbetem a kratším ocasem.
Prostředí: Bažant byl vysazen v různých oblastech. Většinou se ale vyskytuje v kulturní krajině bohaté na lesy, louky a křoviny. Žije pospolitě a je stálý.
Potrava: V létě hmyz (i mandelinka bramborová), červi a měkkýši, v zimě semena a zelené krmivo.
Hnízdění: Kohouti začínají tokat brzy na jaře na tokaništích, kde vydávají hlasitý křik a třepetají křídly. Samice hnízdí (V-VI) na zemi v slabě vystlané jamce do které snáší 8-12 šedozelených vajec.
Poznámka: Samec vydává v toku hlasité „kerrkok“, hřadující ptáci na stromech vydávají „geggeg gegeg“. Bažant byl vysazen ve střední Evropě pravděpodobně již Římany a již oni ho chovali uměle v bažantnicích.
Koroptev polní
Popis: Menší než bažant, délka 30 cm, s kulatějším a robustním tělem, krátkým ocasem a zakulacenými křídly. Je šedá s rezavě zbarveným obličejem a světlou spodní stranou těla.
Rozšíření: Evropa, přední Asie, severní Afrika.
Prostředí: Obývá extenzivně využívané louky, půdu ležící ladem, remízky, zkulturněné oblasti nížin a středních poloh s lány obilí, jetele a řepy.
Potrava: Semena a zelené části rostlin, v létě převážně hmyz a červi (včetně odporně páchnoucí mandelinky bramborové).
Hnízdění: Časně z jara vytváří páry na celý život a obsazují revíry, které samec označuje hlasitým voláním. Do hnízdní kotlinky vystlané trávou a skryté v křoví či v husté trávě snáší samice 12 jednobarevně šedozelených vajec.
Poznámka: Vydává hlasité “kirrik“ a „errep“, při vzletu „ripripriprip“. Za mrazivé zimy se shromažďují všechny koroptve do jediné péřové koule, aby se navzájem zahřály, tak mohou přečkat i silný noční mráz – 50° C. Může vzlétnout přímo vzhůru v úhlu 70 stupňů, nikdy nesedá na stromy. Dožívá se v průměru 2-3 let a po celý život se zdržuje v okruhu asi 1 km od místa vylíhnutí.
