Vítejte na stránkách 7. oddílu Stopa Kouřim

   Podzim vybarvuje listí všemi barvami, a i když jsou rána chladná, slunce má ještě trochu síly. A co to znamená pro nás Junáky? Přeci poslední výpravu se spaním pod širákem. V pátek 29. září 2017 se přesouváme do Světlé nad Sázavou a odsud se vydáváme po stopách 13-ti skautů, vedených A. B. Svojsíkem, kteří tudy tlačili káru naloženou všemožným vybavením na místo prvního skautského tábora ve Vorlovských lesích, nedaleko hradu Lipnice. Tito průkopníci vyrazili z Prahy a po 5-ti dnech dorazili na místo. Je to úctyhodný výkon a rozhodně stojí za připomenutí.

   Naše putování začíná na modré turistické značce v ul. Wolkerova. Ano přátelé, Jiří Wolker byl jedním z těch průkopníků. Procházíme kolem místního parku s několika rybníky a zastavujeme se u prvního památníků, kde jest psáno, že právě tudy A. B. Svojsík se svými Junáky putoval. Pokračujeme dál, lesy se střídají s loukami a my si užíváme jasně modré nebe a nádhernou krajinu. To víte nikde žádný, velký kopec a tak se jde dobře. Po sedmi kilometrech dorážíme do obce Lipnice nad Sázavou. Procházíme kolem hradu a zastavujeme u Haškova památníku. Ještě doplníme vodu a po žluté značce šlapeme dál. Noříme se do hlubokého, smrkového lesa a po čtyřech kilometrech jsme u cíle. Stojíme u pomníku J. Wolkera. O několik metrů níže je táborový kruh a na stromech po jeho obvodu jsou dřevěná camrátka se jmény všech účastníků prvního skautského tábora. Také Wolkerova studánka je stále udržovaná. Je to velice krásné místo, plné nostalgie. Tady to všechno začalo. Rozděláváme oheň, vaříme večeři a připravujeme spaní. Dnes už dál nepůjdeme.

   Ráno je krásné, ale hodně studené. Trochu nám přimrzly celty a nejdou pořádně zabalit. Tak rychle oheň a uvařit něco teplého. Na nebi není ani mráček. Vše po sobě uklízíme a pokračujeme v našem putování. Jdeme navštívit Vorlovskou myslivnu. Tentokrát nás vede zelená turistická značka a po čtyřech kilometrech jsme skoro na místě, ale co se to děje, všude kolem nás pobíhají postavičky v brnění s meči v rukou, je tu tak 500 válečníků. Rychle k myslivně. Tady pobýval A. B. Svojsík a zde byli napsány Základy Junáctví, naše skautská bible. V současné době je myslivna školícím centrem Junáka, což je dobře. A pokračujeme dál. V dáli vidíme věž hradu Lipnice a tak opouštíme turistickou značku a hledáme si svoje cestičky. Je čas oběda. Začínáme vařit a trochu odpočíváme. Je to ale pohoda. Tak batohy na záda a jdeme se podívat na hrad. Prohlídka byla fajn a klukům se líbila. Doplňujeme vodu a opouštíme Lipnici nad Sázavou. Tentokráte sledujeme žlutou značku. Po několika kilometrech, kdy jdeme převážně lesem, nacházíme pěkný travnatý plácek. Tady přespíme. Již tradičně rozděláváme oheň a připravujeme večeři a věci na spaní. Povídáme si a hodnotíme den až do doby, kdy nás zima zahnala do spacáků.

   Nedělní ráno je také studené, ale ne tolik. Vařím si kávu a kluci polévku. Necháme rozmrznout spacáky a můžeme balit. Je to neuvěřitelné, ale opět nám na cestu svítí sluníčko. Pěkně si to šlapeme zpět do Světlé. V poledne jsme na místě a naše víkendové putování končí. Byl to dobrý víkend a už plánujeme další, Kojot.