Tábor Kačerov 2017
Končí školní rok a nám již nic nebrání v balení kufrů a odjezdu na 28. tábor našeho skautského střediska. Oficiálně máme začít v neděli 2. července 2017, ale již v sobotu jsme na našem tábořišti, kde stavíme stany, umývárny, čistíme kuchyň a jako mravenečkové vše připravujeme ke klidnému průběhu těch krásných dnů, které nás čekají.
Tak a zase nevím, jak začít, takže to vezmu stručně, aby jste si dokázali představit, jak takový skautský tábor probíhá. Každý den má jeden z oddílů službu. Střídáme se v 08:00 hod po ranním nástupu. Pomáháme v kuchyni, vozíme vodu, sekáme dřevo, myjeme nádobí a zajišťujeme chod celého tábora, včetně nočního bdění a úklidu toalet. Šéfem kuchyně je samozřejmě Hanička, náš poklad, neb takové dobroty nevaříme ani doma. Zdravotnický stánek zajišťuji já osobně, takže doufám, že moc práce mít nebudu. No, měl jsem. Spousta klíšťat, odřeniny, kašel, bolení v krku, ale naštěstí nic vážného, teda skoro. Bohužel jsme se nevyhnuli dvojité zlomenině nohy. Ale abychom nechválili jen sami sebe. Každý vedoucí pomáhal, kde bylo potřeba a rovněž roveři a rangers měli spoustu práce (v kuchyni, ve zdravoťáku, v lese se dřevem…atd.). Stručně řečeno, každý z nás dělal vše tak, aby tábor šlapal jak hodinky. Za to Vám všem mnohokráte děkuji.
A jak takový den na táboře probíhá? V 07:00 hod nás budí trubač, jdeme na rozcvičku, uklidíme si ve stanech a umyjeme ospalky z očí. Následuje bohatá snídaně a nástup v krojích, kdy vztyčujeme státní vlajku a zpíváme dvě sloky skautské hymny. Po ukončení se přesouváme do oddílových táborů, kde následuje malý nástup, kdy vztyčujeme oddílové vlajky a sdělujeme si důležité informace. A už je tu program, který v 10:00 přerušujeme svačinou a v 12:00 hod končíme obědem. Následuje lehký odpočinek a zase jdeme něco dělat, svačina je v 16:00 hod, večeře v 18:00 hod a večerní nástup v 19:00 hod. Sundáváme vlajku a zpíváme dvě sloky skautské večerky. Hodnotíme den a jdeme se věnovat volnému programu. Ve 21:30 troubíme večerku. Naše údolí se noří do ticha a tmy. Kolem poletují světlušky a z dáli se ozývá štěkot srnců.
Nyní Vám něco povím o táborovém programu. Letos jsme nedělali celotáborovou hru, ale věnovali jsme se oddílovým činnostem, což neznamená, že jsme společně nic nedělali. Ba naopak. Měli jsme spoustu společných aktivit - akční, vědomostní a sportovní hry, puťáčky, rukodělky a orientační závody, kdy jsme využívali naše znalosti pochodových značek, morseovky, uzlování, rozdělávání ohně, znalosti přírody, práci s nástroji atd. A nezaháleli jsme ani v noci, ale o tom tu radši psát nebudu.
Co se týče oddílů, každý měl svůj specifický program. Vzhledem k tomu, že vedu oddíl skautů, tak zde nejprve popíšu naši činnost. Program jsem nazval „Junáckou stopou“. Seznámili jsme se s historií Junáctví a s hlavními osobnostmi, jako je R. B. Powell, E. T. Setton, A. B. Svojsík, O. B. Powellová, Vlasta Kosseová a povídali si o podstatě a myšlence českého junáctví. Každý z oddílu obdržel dřevěné camrátko s fotečkou osobnosti, o které jsme si povídali, tedy pokud si to zasloužil. Také jsme se věnovali práci se dřevem, sekyrou a pilou. Postavili jsme nové lávky přes vodu, vyrobili dřevník, přepalovali provázek a učili se rozdělávat oheň. A pořád jsme byli venku, odpolední výprava nehostinným terénem, dvoudenní puťák po červené naučné stezce ze Zruče do Ratají nad Sázavou s přespáním pod širákem a vařením na ohni, výsadek na téma vylodění v Normandii, noční orientační pochody s busolou a mapou, signalizace morseovky ve tmě atd. Musím říci, že kluci to zvládli bravurně a se ctí. Proto jsem mohl zapálit slibové ohně a pozvat k nim Jerryho, Kostičku, Čendu a Kubíka. Řady našeho oddílu se rozrůstají. A nesmím zapomenout na Mikyho, který získal svá tři orlí pera a Mochíta, který mě odzbrojil při zkoušce odbornosti kronikáře. Ano, náš oddíl se stává oddílem Junáků.
A ostatní oddíly? Všichni se věnovali myšlence Junáctví, podnikali výpravy, vytvářeli krásné rukodělky (sandálky u skautek, vyřezávaná prasátka u vlčat, skautské lilie u světlušek), prostě paráda. Rangers byly na puťáku, kdy se musely po vlastní ose s batohy dopravit do Kácova, kde nasedly na lodičky, a celý den pádlovaly. Ti mladší navštívili Vodní dům, podívali se do Včelího světa a stavili se na zmrzlině. Také nesmím zapomenout na plnění nováčků, kapek rosy, tesáků a tří orlích per. Děkuji Donovi, Terce a všem ostatním za vyřezání nového totemu, který mě opravdu dojal, je nádherný a vidím v něm celistvost celého střediska. Nikdo z nás nezahálel a byli jsme rádi, když byla chvilka klidu.
Co se týče návštěv, musím zmínit ty nejdůležitější. Br. Korádo, předseda ORJ Kolín nám přivezl legendu Kolínského skautingu br. Dědečka. Rovněž jsme mezi námi přivítaly sestry ze Svojsíkova oddílu v Kutné Hoře, které nám povyprávěly o skautování v roce 1945. Naladili jsme se na stejnou notu a domluvili se na další spolupráci. Vždyť bez těchto „old skautů“ bychom dnes nemohli vychovávat mladé lidi tak, jak si to přál A. B. Svojsík. Je třeba překlenout mezigenerační rozdíl a těmto lidem naslouchat. I sousedské vztahy jsme utužili. Děti se povozily ve vojenských autech, domluvili jsme si vzájemnou výpomoc a poznali zajímavé lidi.
Závěrem bych chtěl říci, že naše skautské středisko pracuje jako celek, bez rozdílu věku, či pohlaví. Vzájemně se doplňujeme, pomáháme si a vše se snažíme dělat ku prospěchu těch mladších. Slovy to nejde vyjádřit, to musíte zažít, Kojot.
