Loďovka 2016 - Vltava
Tak jsme se konečně dočkaly. Píše se 27. 5. 2016 a nás čeká loďovka, tedy pro laiky jedeme sjíždět na lodích řeku Vltavu. Scházíme se v pátek odpoledne a nakládáme materiál. Batohy, pádla, barely a spoustu dalších důležitých věcí. Auta jsou plná k prasknutí. Nás skautů jede patnáct. Máváme rodičům a odjíždíme směr Praha. Již tradičně jedeme se sokolským oddílem“ Jilm“ z Prahy-Libně. A proč do Prahy? Musíme naložit lodě. Vítáme se s lidmi, které jsme už skoro rok neviděli a pouštíme se do práce. Lodě jsou naložené a konečně můžeme vyrazit do vodáckého kempu u obce Všeměry, nedaleko Českého Krumlova. Po dlouhé, úmorné cestě, už za tmy, jsme na místě. Za svitu baterek stavíme stany a přesouváme se k ohni. Naši přátelé totiž dorazili vlakem o něco dříve. Je nás kolem čtyřiceti. Teď už se o nás budou starat zkušení vodáci od sokolíků. Po vzájemném přivítání a krátké instruktáži jdeme na kutě. Ráno brzy vstáváme.
Ven ze spacáků, je ráno. Protahujeme se a snídáme. Rychle sbalit stany a napěchovat věci do barelů, které si bereme do lodí. Rozdělujeme posádky, vybíráme pádla a zapínáme vesty. Vše je připraveno. První loď je na vodě a po ní další a další. 
To je lidí. Zkoušíme pádlování a kormidlování, říkáme si, jak se na vodě chovat, co nedělat a už nás proud unáší vstříc novým zážitkům. I počasí nám přeje, sluníčko svítí, nikde ani mráček. Kolem je krásná příroda a my si to vše řádně užíváme. Vyhýbáme se kamenům, hledáme jazyky v peřejích a už je tu první šlajsna. Někteří s námi jedou poprvé a tak je to pro ně velký zážitek. A že nevíte, kdo se cvaknul jako první? Zeptejte se Motýla, může vyprávět. A jedeme dál, občas někde zastavíme na sváču, nebo se jen tak necháváme unášet proudem. Tak jdeme se naučit, jak se chovat, když se někdo topí. Máme házečku, což je provaz, který se hází tonoucímu, abychom ho mohly vytáhnout na břeh. Jeden po druhém lezeme do vody, samozřejmě s vestou a pouštíme se po proudu do malé peřeje. Ze břehu letí házečka, tak honem se chytit, přetočit na záda a nechat se vytáhnout. Parádní zážitek. Ždímeme trika a jedeme dál. Sem tam se někdo cvakne, tak musíme pomoci vylít vodu z lodi, že Motýlku? Odpoledne se do nás opřelo sluníčko, tak se postupně cvakáme všichni, dobrovolně. Pro některé je to také zážitek. Ještě jedna šlajsna a jsme u cíle dnešního dne. Dívčí kámen, krásný kemp s velkou, posekanou loukou. Stavíme stany, převlékáme se do suchého a vaříme večeři. Večer je táborák s kytarou a poté už ticho. Dnešní den končí.
A hele sluníčko, je čas vstávat. Snídáme a balíme věci, ale ještě nebudeme pádlovat. Jdeme se podívat na nedalekou zříceninu hradu. Dozvídáme se něco z historie a už šplháme na hradby. Kolem jsou krásné, smíšené lesy, buky, duby, borovice a smrky. Po návratu do kempu dáváme věci do lodí a vyrážíme na další říční kilometry. A že to jede, peřeje, vlny a občas nějaký ten kámen. Sjíždíme několik jezů, zastavujeme na jídlo a lovíme z vody Motýla, zase. Poslední velký jez není sjízdný a tak přenášíme lodě. Je to dřina, ale zvládly jsme to. Ale ne, vítá nás Boršov nad Vltavou, cíl naší cesty. Vytahujeme lodě na břeh, vše čistíme a nakládáme do aut. Tak a to je vše, stisk ruky s našimi kamarády ze sokola a odjíždíme k domovu. Byl to parádní víkend se spoustou zážitků a spoustou parádních lidí, Kojky.
