Vítejte na stránkách 7. oddílu Stopa Kouřim

   Tak se nám konečně vyčasilo, sluníčko svítí, venku je okolo 30 stupňů. Je čas se trochu ochladit. Vyrážíme na již tradiční loďovku a letos nás čeká řeka Otava. Sraz je v pátek 26. května 2017 v 16:15 hod u Muzea. S veškerým vybavením se přesouváme do sokolovny v Praze – Libni, kde nakládáme lodě, barely, pádla a vesty. A už jedeme do obce Sušice, kde v kempu u železničního mostu stavíme stany. Samozřejmě nechybí oheň, kytara a grilované maso. S dobrou náladou se v pozdních, večerních hodinách ukládáme ke spánku.

   Sobotní ráno nás vítá jasnou oblohou. Něco posnídat, uklidit stany a našlapat věci do barelů. Máme hotovo a tak se jde trénovat. Letos máme spoustu nových zadáku, kteří si musí osahat loď. Už není na co čekat. Devět lodí se odpoutává od břehu a vyráží po proudu řeky Otavy. Proud je solidní a vody je dost. Nikde nedřeme a sjíždíme vesměs všechny jezy, které nám stojí v cestě. Příroda je úžasná a počasí ještě lepší. Musíme se namazat krémem na opalování, nebo nám shoří obličeje. Kolem poledne kotvíme a jdeme si udělat něco k obědu. Vidím těstoviny, polévky i gulášek. Výhoda plynových vařičů. Vše je rychle hotové. Nezapomínáme ani na zeleninu a něco sladkého. Když máme uklizeno, pokračujeme v cestě. Je příšerné vedro, což je důvod k vodním bojům. Občas se někdo cvakne, nebo dobrovolně skočí do vody. Těžko se to popisuje, to se musí zažít. Odpoledne přijíždíme do kempu v obci Hoštice. Pádlovali jsme 21,8 km. Vytahujeme lodě na břeh a stavíme stany. Oheň už vesele plápolá a jde se večeřet. Samozřejmě nechybí kytara a zpěv.

   Nedělní ráno je stejné, jako to sobotní. Modrá obloha bez mraků a sluníčko. Nasnídat, zabalit a koupit pár rohlíků. Vše uložit do barelů, dát do lodi a už nám nic nebrání v další cestě. Dnes je to trošičku náročnější. Kolem vody chybí stinná místa a moc to neteče. Musíme trochu zabrat. Pádlování si zpříjemňujeme jak jinak, než vodními bitvami. Pronásledování, zahákování a koupel. Po namočení už nám teplo opravdu není. Voda je dost studená. Nechybí jezy, které nám tu cestu zpříjemňují. Sem tam se někdo cvakne, tak vyléváme vodu a už se jede dál. V poledne registrujeme slalomovou trať. Pěkné vlny a silný proud. Tak jdeme na to. Dobrá sprcha. Pádlovali jsme 12,5 km a vjíždíme do Strakonic. Tady bohužel končíme. Vytahujeme a čistíme lodě, převlékáme se do suchého a po naložení věcí a rychlém obědu se loučíme. Někdo jede vlakem do Prahy, někdo autem do Kouřimi.

   Byl to úžasný víkend s nádherným počasím, čistými kempy a spoustou zážitků. Zvládli jsme 33,4 km. Máte-li zájem, najděte si naši trasu na vodácké mapě, jsou tam fotky jezů, i dalších zajímavostí, Kojky.